Prázdny
0,00 €
 
-17 %
Spolkový život českých novinářů v letech 1945-1948

Spolkový život českých novinářů v letech 1945-1948

Autor:
|
Vydavateľstvo:
Dátum vydania: 2015
Kniha přibližuje spolkový život českých novinářů v relativně demokratickém období třetí republiky. Našli bychom jen málo oblastí, v nichž se poválečná československá společnost přiblížila totalitnímu uspořádání let poúnorových tak silně, jako tomu bylo v oblasti mediální, a především v organizaci žurnalistiky ...
Bežná cena knihy: 17,05 €
Naša cena knihy: 14,15 €
Ušetríte: 17 %
Dostupnosť: Posledný kus na externom sklade
Detaily o knihe
Počet strán: 268
Väzba: Brožovaná
Rozmer: mm
Jazyk: CZ Český Jazyk
EAN: 9788024628639
Rok vydania: 2015
Žáner: Sociológia, politika
Zákazníci, ktorí si kúpili túto knihu, si kúpili aj...
Slavnost bezvýznamnosti
Milan Kundera
16,34 €
Bonsaje malované křížkem
autor neuvedený
5,44 €
Eucharistie - srdce církve
Papež František
9,85 €
Hodnocení plánů a projektů mobility - Průvodce pro správnou evaluaci opatření a strategií udržitelné městské mobility
Brůhová-Foltýnová a kolektiv Hana
16,44 €
Zábavná matika - Lesná ríša
Linda Bertola
8,95 €
Chytrost nejsou žádné čáry
Suchánek M.
5,27 €
O knihe
Kniha přibližuje spolkový život českých novinářů v relativně demokratickém období třetí republiky. Našli bychom jen málo oblastí, v nichž se poválečná československá společnost přiblížila totalitnímu uspořádání let poúnorových tak silně, jako tomu bylo v oblasti mediální, a především v organizaci žurnalistiky jakožto profesní a odborové oblasti. Právě proces uspořádávání a následně i řízení novinářského života prostřednictvím jednotné novinářské organizace je hlavní náplní předkládané knihy. Na tomto procesu se však nepodílela pouze novinářská organizace, a proto kniha akcentuje i její vztah k dalším významným institucím té doby. Zásadní úlohu v mediální oblasti sehrávalo především ministerstvo informací v čele s Václavem Kopeckým, zejména pak jeho tiskový odbor, důležitou roli mělo také jednotné Revoluční odborové hnutí. Velmi úzké personální spojení vedení novinářské organizace s vedením zmíněných institucí pak do značné míry definovalo, jakým směrem se bude život novinářů v poválečném režimu vyvíjet. Z hlediska změn, které společnost prodělala v únoru 1948 a v letech následujících, je klíčové, že vedení novinářské organizace podporované značnou částí jejího členstva již v období předcházejícím dávalo jasně najevo, na jakou stranu se v případném vnitropolitickém konfliktu novináři, a potažmo tedy i média, ve velké většině přikloní. Pozitivní vztah k ideologii prosazované komunistickou stranou se pak projevil v minimální mediální aktivizaci prodemokraticky smýšlející části veřejnosti v období února 1948 a následném poměrně hladkém převzetí moci v mediální sféře. Komunisté a jejich sympatizanti tak velmi rychle a bez velkého odporu ovládli prostředky veřejné komunikace, což následně přispělo k hladkému převzetí moci ve státě.