Pán zlodějů

Na zábradlí kolem benátských kanálů pomalu usedá první zimní jinovatka, když soukromý detektiv Viktor dostává poněkud zvláštní zakázku: pro bohatou německou dámu má vypátrat její dva osiřelé synovce, dvanáctiletého Prospera a jeho pětiletého brášku Boa. Chlapci utekli z domova poté, co je po smrti matky chtěli příbuzní rozdělit. Teta má zájem jenom o roztomilého blonďatého andílka Boa; Prosper má putovat do dětského domova... Oba bratři přežívají ve městě ve starém zchátralém kině s partou dalších dětí, které jsou podobně jako oni na útěku před sirotčincem nebo krutým zacházením rodičů - Vosičkou, Moskou a Ricciem. Celou partu živí tajemný Pán zlodějů - patnáctiletý Scipio, který přichází a odchází uprostřed noci a vypráví historky o svých loupežích v benátských palácích. Scipiův lup od nich vykupuje starožitník Barbarossa, který také Pánovi zlodějů zprostředkuje tajemnou objednávku: Scipio má pro bezejmenného starého hraběte ukrást malované dřevěné křídlo lva. Okřídlený lev je jednou z figurín stařičkého kolotoče, který má kouzelnou moc - dokáže těm, kteří si na něj usednou, přidávat nebo ubírat roky podle toho, co si sami přejí. Děti jsou přesvědčené o tom, že se jedná jen o další z nesčetných benátských legend; ale pouze do okamžiku, kdy se uprostřed noci ocitnou na laguně poblíž tajemného ostrova, z něhož se podle pověstí ještě nikdy nikdo nevrátil. Kromě pátrání po záhadném kolotoči mají ale přátelé Pána zlodějů ještě další starosti - je potřeba chránit Prospera a Boa před neúnavným pátráním detektiva Viktora; kromě něj se do města znovu vrací teta Esther, která se nevzdává myšlenky na adopci malého Boa. Navíc se díky Viktorovu čmuchání ukazuje, že ani Pán zlodějů není tím, za koho ho celá parta pokládala...