Hledám tvou tvář

Nechat se Bohem milovat je podstatou našeho křesťanského povolání. Právě otevřením se lásce Boží začíná proměna našeho života. Toto otevření však není snadné, zvláště pro pýchu, jíž se bráníme Bohu a jeho ohnivé lásce. Skrytě se obáváme, že přece není možné, aby nás Bůh miloval bez ohledu na naše slabosti a hříchy. Ale Bůh nás předchází svou láskou, a tak nás uschopňuje milovat. On je ten první, kdo nás hledá a podněcuje k tomu, abychom my hledali jeho. Touží po nás a svou touhou odkrývá a provokuje naši touhu po něm, svou důvěrou probouzí naši důvěru, svou pokorou nás vede k pokoře a tím, jak nám slouží, nás uvádí do služby. (Vojtěch Kodet) Kratičká zamyšlení nad biblickými texty jsou rozdělena do čtyř částí: Hledání, Žízeň, Duchovní hlad, Povolání jako žízeň Boží. Jejich nosným tématem je vztah mezi Bohem, milujícím a hledajícím, a člověkem, který se může rozhodnout, že se nechá Bohem milovat, že se jím nechá hledat a nalézat. Tak Bohu umožní, aby v něm odkryl žízeň po něm, a bude hledat jeho tvář.