Život a smrt slavných 2

Obyčejné nemoci neobyčejných Představu, že po smrti člověka není už nic než ticho, pokládá autor za mylnou, neboť o každém zesnulém se hovoří i po jeho smrti. A jde-li o historicky významnou osobnost, pak nám potomkům má mnoho co říci především její životní dílo - a také skon. Lékař vidí běh života jinak než historik, neboť mu připadají důležité a přednostní jiné aspekty - vylíčení je tudíž subjektivní. Přesně to je však záměr lékařsko-historických biografií předkládaných v této knize. Znalost utrpení a umírání vynikajících osobností kulturního života má značný význam pro pochopení jejich životního díla, význam přesahující životopisecký zájem o osud jednotlivce. Vždyť jde o osoby, jež nám všem něco přinesly, od nichž se můžeme učit a na jejichž vyhaslém bytí můžeme dále stavět. V tomto dílu vypráví autor o činech a konci Alexandra Velikého, Thomase Bernharda, Kurta Gödela, Johanna Wolfganga Goetha, císaře Maxmiliána II., Gustava Klimta, Gustava Mahlera, Karla Marxe, Egona Schiela, Heinricha Schliemanna, Roberta Schumanna, Sokrata a Toulouse-Lautreka. Skloubení autorových historických znalostí s medicínskými, autentické dobové ukázky z děl a korespondence uvedených osobností či jejich blízkých a obrazová dokumentace zaručují, že i tentokrát čeká čtenáře velmi poučná a strhující četba.