Zelený dům

Druhé české vydání druhého nejslavnějšího románu Vargase Llosy (šp. 1966, čes. Odeon 1981), v němž rozvinul k dokonalosti své nové vypravěčské postupy a pokusil se -totálně- zachytit pestrobarevnou a mnohotvárnou skutečnost různorodého Peru a skrze ni i lidského údělu jako takového. V románu se prolíná několik dějových, časových i prostorových rovin, postavy přecházejí z jedné do druhé a čtenáři se musejí velmi soustředit a k textu se vracet, přesto se však napínavá a objevná kniha čte jedním dechem. Jedním výrazným dějištěm je město Piura s tajemným -zeleným domem-, stojícím na hranici pouště. Druhá dějová linie postupuje po řece Maranón k Amazonce napříč pralesem a líčí příhody místního bandity, násilníka a zloděje Fushíy, který si na amazonských ostrovech vydržuje harém ukradených, znásilněných indiánských dívek. Další příhody se odehrávají v misijních stanicích, v indiánských osadách a malých městech v Amazonii i na peruánském pobřeží. Název odkazuje jednak k tajemnému veřejnému domu, jednak se dá chápat jako metafora pralesa, který autor objevil na antropologické expedici těsně po ukončení studií a byl jím hluboce zasažen.